Amsterdam

ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ (JODENBUURT)
V současné době jen pozůstatek kdysi prosperující, rázovité židovské čtvrtě, která se rozkládala mezi náměstími Nieuwmarkt a Waterlooplein až k ulici Weesperstraat. Tolerance a náboženská snášenlivost, tak typické pro Amsterdam po dlouhá staletí, byly spolu s ekonomickými podmínkami živnou půdou pro příliv židů do tohoto města.
První velkou vlnou byly koncem 16. stol. portugalští a španělští židé, k nimž se v 17. stol. připojili židé polští a hornoněmečtí. Císařovna Marie Terezie přispěla svým dekretem z r. 1745 k nucenému odchodu mnoha židů z Čech a hlavně z Prahy, z nichž mnozí se usadili v Amsterdamu. Jejich původ dodnes připomínají příjmení jejich potomků (van Praag, Praager, van Bohemen). Židé sehráli významnou roli v rozvoji města a podstatně ovlivnili některá odvětví jako peněžnictví, diamantový průmysl a rozvoj obchodu vůbec. Až do 2. svět. války se soustřeďovali v části východně od Oude Zijde (Stará Strana). V období okupace byla prosperita Židovské čtvrtě tragicky ochromena židů, z nichž 80 tisíc zahynulo v koncentračních táborech. Za zmínku stojí, že obyvatelé Amsterdamu jako jediní v Evropě protestovali v únoru r. 1941 proti pronásledování a deportaci svých židovských spoluobčanů. Přístavní dělníci tehdy zorganizovali protestní generální stávku. Tuto událost připomíná pomník dokaře (Dokwerker, D 3) na nám. J.D. Meijerplein. Z válečné genocidy se tato čtvrť dodnes nevzpamatovala.
Poválečný rozvoj Amsterdamu si vynutil i výstavbu několika větších dopravně technických staveb, které se citelně dotkly i Židovské čtvrtě (IJtunnel, metro) a stavbu Stopery (C 4). Narušily sice dosavadní ráz čtvrtě, ale přinesly jí také určité oživení.
Joods Historisch Museum (Židovské historické muzeum, D 1; denně 11.00-17.00, vstup zdarma 3.- 5.5.). Muzeum zahrnuje komplex 4 hornoněmeckých synagog ze 17. a 18. stol., které jsou od r. 1955 ve správě města. Po nákladné renovaci bylo muzeum v r. 1987 otevřeno a v r. 1989 oceněno tzv. Muzejní cenou, kterou každoročně uděluje Rada Evropy. Kromě prohlídky ojedinělých památek je posláním muzea seznámit návštěvníky i s historií židovské víry, s židovským společenstvím v Nizozemsku a pronásledováním Židů, včetně vlivu místního prostředí na židovskou kulturu.
Prohlídka začíná v Nové synagoze (Neie Shul) z r. 1752 (pravděpodobně od G. F. Maybauma). Od ostatních se liší skleněnou bohatě zdobenou kupolí, která se klene nad čtyřmi pilíři. Za 2. světové války se z ní ztratily cenné předměty, včerně nádherné archy z r. 1750. Je prostorná, cca pro 1 tisíc věřících a její galerie jsou využívány pro krátkodobé výstavy.
Spojovací chodbou lze projít do Velké synagogy (Grote Shul) z r. 1670. Je to nejstarší veřejná synagoga v západní Evropě. Byla restaurována v původních barvách modré a zelené. Pozornost zaslouží především mramorová archa (1671) a mikve - rituální lázně objevené při restauračních pracech.
Horní (Obbene Shul) synagoga byla postavena krátce po Velké, jejíž kapacita již nedostačovala. Je nazývána také Malou a byla zbudována nad krytou masnou-košér tržnicí, která později sloužila jako rituální lázně - mikve. Dnes je zde košér-kavárna a prodej knih - obojí volně přístupné i bez vstupenky do muzea.
Komplex doplňuje tzv. Třetí synagoga (Dritt Shul) a Mediatéka (dokumentační středisko, přístupné ke studijním účelům Po-Pá 13.00-17.00). Zahrnuje přes 5 tis. knih, tisíce fotografií a diapozitivů, na 3 tisíce dokumentů a stovky zvukových a obrazových záznamů.

V kategorii: Nezařazené