Amsterdam

Het IJ (E 1) je ramenem bývalého mořského zálivu Zuiderzee. Při ústí Amstelu do Het IJ vznikla nejstarší část Amsterdamu. Zde se křižovaly obchodní cesty a čile se tu obchodovalo. Bohatí kupci, kteří se v Amsterdamu usazovali, byli často i majiteli lodí. Již zač. 16. stol. vládl v zálivu Het IJ čilý provoz; někdy zde kotvilo až 500 lodí z mnoha zemí. Postupně se rozšiřovaly přístavní a skladištní prostory a vlastní město se rozrůstalo jižně od zálivu. Současný Het IJ je nadále rušnou lodní dopravní tepnou, která díky vybudování Severomořského průplavu a průplavu Amsterdam-Rijnkanaal neztratila svůj význam ani po zahrazení Zuiderzee v r. 1932. Záliv Het IJ byl po dlouhou dobu příčinou určité izolace severní části města - Amsterdam-Noord. Nové komunikační systémy včetně podmořských tunelů Coen a IJ, v brzké době doplněné o Coentunnel II, tuto skutečnost zmírnily. Lepšímu vzájemnému propojení obou břehů Het IJ napomáhají i 3 lodní trajekty. Na Oostelijke Handelskade je moderní terminál osobní lodní dopravy.
V projektech rozvoje města se počítá s rozsáhlými a nákladnými (4 mld. NLG) stavebními pracemi a investicemi, které by měly rozšířit význam této části města, vytvořit zde nové podnikatelské možnosti, ale také rozšířit služby a postavit nové byty. Projekt zvaný IJ-oevers (Nábřeží Het IJ) bude realizován v prostoru od Houthavens do Oostelijke Handelskade. Při severovýchodním okraji Amsterdamu má být v zálivu IJmeer navršen umělý ostrov (tzv. Nieuw Oost) se 37 tis. byty a více než 100 tis. m2 kancelářských ploch.
Noordhollandskanaal (Severoholandský průplav, E 2, v mapce G 12) spojuje Amsterdam s přístavem Den Helder. Byl zbudován v l. 1819-25 pod názvem Groot Noordhollandskanaal. Tento úzký a klikatý průplav, navíc příliš dlouhý, přes všechny své nedostatky udržel Amsterdamu jeho pozici významného námořního přístavu až do zprovoznění Severomořského průplavu (1876), který znamenal mnohem kratší přístup k moři. Severoholandský průplav je v současné době využíván především menšími nákladními a rekreačními loděmi.
Noordzeekanaal (Severomořský průplav, E 3, v mapce G 11), námořní průplav, který spojuje Amsterdam se Severním mořem a umožnil Amsterdamu stát se významným námořním přístavem. Stavba průplavu byla zahájena v r. 1865 a vyžádala si 12 roků houževnaté práce, kdy záliv Het IJ bylo nutno ze strany Zuiderzee uzavřít a musel být prokopán pás dun u Velsenu. Do hotového průplavu byla pak odvedena voda z Het IJ - zálivu Zuiderzee; lodní provoz byl zahájen 1. 11. 1876 a umožnil obnovit prosperitu města, která se projevila i rychlým růstem počtu obyvatel (v r. 1900 již 500 tis.). Průplav byl průběžně rozšiřován a prohlubován. V současné době je 23 km dlouhý, 235 m široký a 15 m hluboký. Do Severního moře zaúsťuje v IJmuidenu (viz G 10).
Amsterdam-Rijnkanaal (průplav Amsterdam-Rýn, E 4), významná vodní cesta spojující Amsterdam (Het IJ) s Rýnem. Průplav byl dokončen v r. 1952 a umožňuje propojení Waalu a Leku a důležité napojení Amsterdamu na průmyslové Porýní a Porůří. Průplav zaúsťuje do severního rýnského ramene Waal u města Tiel (v provincii Gelderland).
Westelijk Havengebied (Havenswest) - Západní přístavní zóna, E 5) leží v severozápadní části města podél Severomořského průplavu. Tvoří ji hustá síť přístavů, doků, překladišť, skladů a návazných přístavních zařízení. Předností tohoto rozlehlého přístavního území je blízkost centra města a snadná všestranná dopravní dosažitelnost, která bude vylepšena jednak stavbou druhého Coentunelu, jednak přímým dálničním spojením (Westrandweg) s letištěm Schiphol (1995 a 1997). V uvažovaném plánu rozvoje Amsterdamu je toto území na jednom z předních míst. Na přelomu 20. a 21. stol. se počítá s výstavbou specializovaných zón pro administrativu, nové průmyslové podniky, kontejnerovou přepravu, sklady a distribuci.
Při jižním okraji této západní přístavní zóny, v okolí nádraží Sloterdijk, vzniká tzv. Amsterdam-Teleport - vysoce moderní obchodní centrum mezinárodního významu s použitím satelitního komunikačního systému a místní telekomunikační sítě výlučně na bázi skleněných vláken. Lokalizace SITA (Société Internationale de Télécommunication Aéronautique), počítačového centra s celosvětovou působností přitahuje další investory. Je zde ústředí nizozemských spojů (PTT) a přemístilo se sem mezinárodní vydavatelství Elsevier. Všechny zde umístěné podniky a instituce budou vybaveny špičkovou elektronickou telekomunikační infrastrukturou. V r. 1992 začala výstavba ECE (Electronic City Europe) podél železniční tratě Amsterdam-Haarlem v lokalitě De Bretten. Počítá se s objekty čtvrté generace (hightech).
Oostelijke Eilanden (Východní ostrovy, E 6), tři ostrovy (Rattenburg, Wittenburg a Oostenburg) uměle vytvořené r. 1658 v zálivu Het IJ pro potřebu loděnice Východoindické společnosti a jiných rejdařství. Část území nárokovala i Admiralita. V l. 1697-98 zde v jedné z loděnic pracoval i ruský car Petr I. Kattenburg se v r. 1911 proslavil velkou stávkou dokařů a přístavních dělníků za zlepšení pracovních podmínek a zvýšení mezd, která však byla krvavě potlačena.
V č. 1 na Wittenburgergracht býval v 17. stol. pivovar “De Paerl”, který byl v té době jedním ze stovky amsterdamských pivovarů. Pivo bývalo nápojem č. 1, neboť pitná voda těch dob byla spíše nezdravá. Pro potřebu loďařských společností zde byly také budovány četné provazárny, které dodávaly lodím lanoví a provazy. Jedna z největších (500 m dlouhá budova z r. 1606 v č. 77-81) patřila Východoindické společnosti. Znak její Amsterdamské komory je umístěn ve štítě. V sousední menší budově se znakem Admirality, bývala provazárna pouze pro potřebu admirality.
Z domovních znamení obytných domů této čtvrti je patrné, že většina jejích obyvatel pracovala buď na moři či v přístavu. Na ostrově Oostenburg byla r. 1894 založena Nederlandse Scheepsbouwmaatschappij (NSM) - Nizozemská společnost pro stavbu lodí.

V kategorii: místopis