• Amsterdam

    Referáty o Holandsku a hlavně amsterdamu a zejména Turistické informace. To vše zde najdete.

Přístav Amsterdam

Entrepotdok (komplex celních skladišť pro nevyclené zboží, E 7), největší komplex skladů v Evropě, které nesou jména nizozemských a belgických měst. Byly postaveny kolem r. 1827 pro uskladnění nevycleného zboží. Výsadou těchto skladů bylo, že zde uskladněné zboží bylo považováno za dosud neimportované a proto za něj nebyly požadovány žádné celní a dovozní poplatky. Cílem bylo podporovat tranzitní obchod. V posledních letech jsou z těchto skladů budovány bytové jednotky.
Amsterdam-Noord (Severní Amsterdam, E 8), čtvrť severně od Het IJ. Od historického jádra Amsterdamu byla dlouho značně izolována a proto si zachovala spíše charakter Severoholandské provincie (dřevěné, zelenobíle natřené domky podél starých hrází). Faktické připojení k vlastnímu velkoměstu umožnily až tunely pod Het IJ (IJtunnel a Coentunnel) a dokončení severní části městského dálničního okruhu Ringweg Noord (1989) a jeho napojení na ucelený amsterdamský vnější okruh (1991). Pravidelné spojení severní a jižní části města umožňují i 3 trajekty. Dva z nich (Buiksloterwegveer=Pont naar Tolhuis a Adelaarwegveer) mají nástupní mola (č. 8 a 9) přímo za budovou Centraal Station, třetí - Distelwegveer - severozápadně od Centraal Station z ul. Tasmanstraat.
V Severním Amsterdamu jsou kromě nových obytných čtvrtí i mnohé ekonomické aktivity spojené s provozem přístavu. Již r. 1919 sem byly přemístěny loděnice NSM z tzv. Východních ostrovů (E 6). Tuto čtvrť půlí Severoholandský průplav (E 2), který se svými propustěmi a předpřístavem pak zaúsťuje do Het IJ. V areálu parku Vliegenbos je umístěn stejnojmenný kemp (viz Ubytování).
Zandhoek (Písečné zákoutí, E 9), tři ostrovy severozápadně od Centraal Station s vyloučením dopravy. Realeneiland s řadou kupeckých domů, Prinseneiland s převahou skladů a Bickerseiland - kdysi majetek kupce Bickerse - leží na západ od Westerdok a dosud si zachovaly něco z atmosféry 17. stol. V posledních letech se však zde staví nové obytné domy, které nevhodně narušují původní ráz. Je zde patrná snaha využít každý volný prostor. Kdysi vyhledávané místo klidných procházek (dřevěné mosty, kotvící staré plachetnice a provoz malých loděnic ) je dnes spíše nesourodým staveništěm, jež působí dojmem určité bezkoncepčnosti.
IJ-tunnel (tunel pod Het IJ, E 10), silniční tunel pod zálivem Het IJ, spojující Severní Amsterdam s centrem města. Je dlouhý 2,5 km a byl zbudován v 60. letech 20. stol. pro lepší dopravní propojení a snížení izolace severní části města. Je to hlavní silniční tepna z Amsterdamu do severovýchodní části provincie Noord-Holland.
Ve východní části nábřeží IJtunnelkade (naproti Prins Hendrikkade 189) je Vereniging Museumhaven Amsterdam (Muzeum amsterdamského přístavu) se sbírkou říčních lodí ze začátku 19. stol. Návštěva je možná po předchozí domluvě na tel. č. 6269684.
Centraal Station - CS (Hlavní nádraží, E 11). Celý nádražní komplex leží na 3 ostrovech pro tento účel navršených, neboť záliv Het IJ býval v těchto místech podstatně širší.
Nádražní budova je převážně novogotická stavba od architekta P. J. H. Cuyperse, postavená v l. 1884-89. Je výraznou dominantou orientovanou impozantním průčelím k historickému jádru města. Proti její výstavbě byl kladen značný odpor, neboť odňala městu výhled na moře a přístav.
Náměstí před nádražím (Stationsplein) je největší amsterdamskou křižovatkou městské hromadné dopravy. Je zde rovněž turistické informační středisko (VVV), předprodej jízdenek MHD (GVB), molo pro okružní plavby a Museumboot, stanice Kanaalbus.
V souvislosti s plánovanými rozsáhlými územními změnami v poslední dekádě 20. stol. se i zde uskuteční četné změny. Uvažuje se o výstavbě podzemních garáží a autobusového nádraží. Spolu s MHD dojde i k proměně železničního nádraží a z oblasti CS se stane nejrušnější dopravní uzel v Nizozemsku s dvojnásobkem cestujících. Přibude nová trať Sever-Jih a rychlrodráha Východ-Západ při nábřeží Het IJ. Nádražní hala získá nové podlaží, o 2,7 m níže, než je stávající. Železniční koleje spolu s nástupišti by měly zůstat na svých místech, tj. ve výšce 6 m. Přístupové koridory by měly spojit centrum města s nábřežím Het IJ.
Severním východem (Uitgang Noord) ze stávající nádražní haly lze projít na De Ruyterkade na nábřeží Het IJ. Jsou zde četná přístavní mola a v pravidelných intervalech odsud odjíždějí 2 bezplatné trajektové linky (pontveer) do severní části města Amsterdam-Noord (viz Druhy MHD a jejich provoz a E 8).

V kategorii: místopis

Dotazy a komentáře