VÝLETY DO OKOLÍ AMSTERDAMU
Při vícedenním pobytu v Amsterdamu jistě mnozí z jeho návštěvníků využijí toho, že i blízké okolí tohoto města nabízí četné turistické zajímavosti. Řada z nich je i cílem některého z výletů, organizovaných VVV. Díky rychlému a spolehlivému spojení vlaky Intercity či komfortními autobusy není problém podniknout výlety i individuelně. Více méně centrálně ležící Amsterdam umožňuje výjezdy po celém území Nizozemska.
Vybraná výletní místa při okraji Amsterdamu
Amsterdamse Bos (Amsterdamský les, G 1, Amstelveenseweg) je největším parkem v Amsterdamu; byl zbudován v 30-tých letech 20. stol. na jihozápadním okraji města. Jednalo se o účelový projekt, kterým tak městská správa poskytla stovkám dělníků práci v době hospodářské krize.
Typický holandský park s perfektní sítí cest a okruhů pro pěší, cyklisty a projížďky na koních. Součástí je i veslařská dráha, zbudovaná pro potřeby olympijských her konaných v Amsterdamu v r. 1928. U vchodu do parku je možno si pronajmout kolo, loďku či vodní šlapadlo. Park je dostupný autobusem od Hlavního nádraží (CN 170, 171) nebo historickou tramvají od Haarlemmermeerstation (viz F 14). V areálu parku je umístěna restaurace.
Bosmuseum (Lesnické muzeum, G 2, Koenenkade 56; denně 10.00-17.00) podává ucelený obraz o vzniku, využití a správě parku Amsterdamse Bos.
Východně od Amsterdamse Bos je ve čtvrti Buitenveldert
Hortus Botanicus Vrije Universiteit (Botanická zahrada Svobodné Univerzity, Van der Boechorststraat 8; Po-Pá 8.00-16.30, So, Ne a svátky zavřeno) byla založena v r. 1967 a je součástí Vrije Universiteit. Na rozdíl od jiných botanických zahrad je v ní vědomě potlačen systémový přístup botaniky jako vědy. Místní sbírka kapraďorostů patří k největším na světě. Kromě druhově pestrých rostlin mírného pásma jsou ve sklenících pěstovány rostliny i jiných vegetačních pásem.
Schiphol Luchthaven (Letiště Schiphol, G 3, na jihozápadním okraji Amsterdamu, dostupné mj. i přímým železničním spojením s Hlavním nádražím v centru města). Významná letecká křižovatka evropských i transkontinentálních linek.
Letiště, jak je známe dnes, zahájilo provoz v r. 1967, po rozsáhlé přestavbě, rozšíření a modernizaci kapacitně již nevyhovujícího letiště z r. 1920, které se však vždy řadilo mezi přední letiště světového významu.
Nizozemská letecká spolešnost KLM je nejstarší leteckou společností na světě. Byla založena v r. 1919 a první linkou bylo spojení Amsterdamu s Londýnem (1920). V současné době létá do více než 70 států světa; je napojena na komputerizovaný rezervační systém Galileo, který spolupracuje s 5 000 cestovními kancelářemi. Propojením Schipholu s Hlavním nádražím (70. léta našeho stol.) se Schiphol začlenil do sítě Intercity vlaků. Nádraží se nachází v areálu letiště a nástupní peróny pod letištní plochou jsou dostupné pojízdnými chodníky z odbavovací nádražní haly. Přepravou cestujících (16 mil.) a zboží (800 tis. t) se řadí na 5., resp. 4. místo v Evropě (1990). Téměř pro třetinu cestujících je Schiphol přestupní stanicí.
Do konce století se má jeho kapacita zdvojnásobit. Plány rozvoje letiště Schiphol souvisejí s jeho předpokládaným postavením ve sjednocené Evropě. Projektované pozemní dopravní spoje umožní propojení Amsterdamu přes Schiphol s Paříží rychlovlaky TGV (výstavba v l. 1993-2000), přímé dálniční spojení letiště s amsterdamským západním přístavem (1993-97) a zrychlení hromadné dopravy směrem na jih od Schipholu rychlodráhou (1993-97). Blízké i širší okolí letiště je atraktivním prostorem k pronájmu kancelářských ploch pro mnohé domácí i zahraniční společnosti a organizace. Plánované centrum Riekerpolder při budoucí rychlodráze bude především sídlem organizací majících vazbu na leteckou přepravu.
Název letiště Schiphol (schip = loď, hol = díra, zde ve smyslu past) připomíná událost, ke které v těchto místech v 16. stol. došlo. Tehdy bylo zdejší území ještě rozsáhlou vodní plochou, na níž se odehrála velká námořní bitva mezi španělskými a holandskými plachetnicemi. V průběhu bitvy se jich více než 100 potopilo.

V kategorii: dějiny, rady a tipy | Žádný komentář

V kategorii: rady a tipy | Žádný komentář

Amsterdam Tourist Board

Amsterdam, turistická informační kancelář

Adresy: Schiphol Plaza, Centraal Station, Stationsplein 10, Leidseplein 1, Amsterdam,

tel.:  00 31 20 5512525

Otevřeno: denně od 09:00 do 17:00 hodin (Schiphol Plaza 07:00 – 22:00 hodin)

Informace pro turisty:
Callcenter ATCB tel.: (+31) (0)20 5512525
ubytování & exkurze: www.amsterdamtourist.nl
další turistické iformace: www.visitamsterdam.nl
E-mail: info@atcb.nl

VVV centra v dalších městech:
Purmerend: Koestraat 9
Zaandam (Zaanse Schans): Schansend 7
Middenbeemster: Middenweg 185
Edam: Dam 1
Volendam: Zeestraat 37

V kategorii: Nezařazené | Žádný komentář

Praktické informace
Doprava po Amsterdamu

Autobusy, tramvaje a metro
Amsterdam má široce propracovaný systém městské dopravy. 16 tramvajových linek, asi 30 autobusových, 2 trasy metra a 2 linky rychlodráhy zajišťují dostupnost a dobré spojení. V provozu je i 8 nočních autobusových linek. Doporučuje se využívat městské dopravy, neboť jízda autem do centra může zapříčinit řadu problémů pro chronický nedostatek parkovacích míst. Dopravní podnik GVB má prodejní stánek na Centraal Station a Amstel Station. Při celodenním pobytu ve městě se vyplatí zakoupit si celodenní jízdenku, dagkaart, za cca 6,50 EUR. Ta opravňuje k neomezenému pohybu prostředky městské dopravy po celém městě.

Automobilem
Pokud pojedete automobilem, doporučujeme vám zakoupení  zvláštní parkovací karty pro turisty. Ta platí tři dny a umožňuje parkování u všech automatů. Prodává ji většina hotelů. Velkokapacitní kryté parkovací garáže jsou: Muziektheater/Stadhuis, Centraal Station, Leidseplein, Tesselschadestraat, Marnixstraat, Stadhouderskade, Europaplein, Dam, Beursplein. Parkovací poplatky: cca 1 až 2,30 EUR / hodina.

Pronájem jízdních kol
Take - a - bike, Stationsplein 12, Amsterdam, tel.:  00 3120 6248391
Stalling Amstel, Julianaplein 1, Amsterdam, tel.:  00 31 20 6923584
Cena pronájmu je přibližně 5,90 EUR za den a 41 EUR za týden
Nákupy a trhy

Klasické nákupní centrum s mnoha butiky, obchody se suvenýry a velkými obchodními domy. K největším a nejznámějším nákupním třídám patří Nieuwendijk, Kalverstraat a Leidsestraat. Velké módní domy, klenotnictví, luxusní obchody s obuví a špičkové módní butiky jsou především v P.C. Hooftstraat, van Baerlestraat a Beethovenstraat.

Květinový trh najdete u jednoho z amsterdamských kanálů Singel. Ve stáncích, které se nacházejí na loďkách, byly dříve prodávány především stromy a rostliny, řezané květiny zažívají svůj boom teprve od 60. let 20. století.
Otevřeno: po až pá 09:00 - 18:00 hodin, so 09:00 - 17:00 hodin

Na bleším trhu na náměstí Waterlooplein panuje šest dnů v týdnu velmi čilý ruch. Toto je ideální místo, kde seženete vše (ne)potřebné…
Otevřeno: po až so 09:00 – 17:00 hodin

V části ulice Albert Cuyp se šest dní v týdnu koná nejrušnější trh v celém Holandsku a možná i Evropě. Již od počátku 20. století se zde prodává zelenina, ovoce a ryby, v současnosti také oblečení a mnoho dalších věcí.
Otevřeno: po až so 09:00 - 17:00 hodin (dle počasí a chuti trhovců)
Kam si vyjít do společnosti a kde se najíst

Mnoho kin, diskoték a kaváren je soustředěno ve dvou  oblastech. V oblasti Rembrantova náměstí a v okolí Leidenského náměstí. Pro milovníky kuchyní celého světa je Amsterdam bezkonkurenční! Vedle takřka zdomácnělé indonéské kuchyně tu najdete speciality z celého světa.

V kategorii: Nezařazené | Žádný komentář

Nizozemsko, nepřesně také Nizozemí nebo Holandsko, je jednou ze tří zemí Nizozemského království ležící v severozápadní Evropě. Je jednou z nejhustěji osídlených zemí světa.

Holandsko je sice běžné označení pro celé Nizozemsko, pochází ale od názvu bývalého hrabství Holandsko, které zahrnuje dnešní provincie Severní a Jižní Holandsko, a přesně vzato tedy označuje jen část dnešního Nizozemska – viz Holandsko.

Nizozemí je označení historického nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Mása, zhruba odpovídající území dnešních států Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, pro které se vžil nový název Benelux.

V kategorii: Nezařazené | Žádný komentář

Amsterdam

je malebné město na řece Amstel proslulé kanály, galeriemi s obrazy nejslavnějších mistrů a kosmopolitní atmosférou. Je jednou z nejnavštěvovanějších evropských metropolí. Turisté z celého světa sem přijíždějí, aby viděli díla Vincenta van Gogha, aby si prohlédli paláce na kanálech nebo aby ochutnali herynky a nizozemské sýry.
Amsterdam

Přes velkou hustotu osídlení je město plné zeleně a člověk si může odpočinout v několika parcích přímo v centru. Díky tomu, že většina obyvatel se městem pohybuje na kole, nemá Amsterdam znečištěné ovzduší a chodci mohou při procházkách nerušeně poznávat jeho krásy.

V šedesátých letech se Amsterdam stal místem bujarého dovádění “dětí květin” a centrem alternativního životního stylu. Dnes jsou turisty vyhledávány coffeeshopy, kterým nizozemská vláda toleruje prodej lehkých drog. Mnozí lidé sem také přijíždějí, aby na vlastní oči viděli čtvrť červených luceren.

Amsterdam

Amsterdam je také místo setkávání světových kultur a tradic. Na tržištích vedle sebe stojí stánky se sýry, rybami, květinami ale také exotickými potravinami, které jsme nikdy v životě neviděli. Povečeřet můžeme v asyrské, javánské nebo tibetské restauraci. Budeme příjemně překvapeni, když zjistíme, že Holanďané umějí dobře anglicky a že se s námi rádi dají do řeči.

V kategorii: Nezařazené | Žádný komentář

Stedelijk Museum (Městské muzeum, F 10; denně 11.00-17.00), jedno z nejvýznamnějších muzeí moderního umění na světě. Umístěno v novorenesanční budově (1835) na Muzejním náměstí. Díky několika přestavbám po 2. světové válce má ideální interiér pro prezentaci moderního umění.
Návštěvník obdrží zdarma plánek muzea a muzejní měsíční bulletin s informacemi o právě probíhajících expozicích v muzeu. Muzeum je známo svojí rychlou reakcí na nejnovější trendy v moderním umění, které pohotově prezentuje.
V rámci stálé expozice jsou k vidění Cézanne, Monet, Chagal, Van Gogh, Kirchner, Beckmann, Kandinsky, Matisse (včetně La perruche et la sirćne). Ze soudobých autorů moderního umění např. K. Appel, Dubuffet, Newman,W. de Kooning, Judd, A. Warhol, Nauman, Long, van Elk, Kiefer, Polke, Merz, Lichtenstein, Stella aj. Jedinečnou sbírku tvoří dílo Kazimíra Maleviče (1878-1935), ruského průkopníka abstraktního umění. Pozoruhodná je i sbírka děl skupiny De Stijl (P. Mondriaan (1872-1944), G. Rietveld a skupiny COBRA (K. Appel), která poprvé v tomto muzeu vystavovala v r. 1959. Jednoznačný úspěch výstavy zajistil K. Appelovi nabídku vyzdobit stěny sálu č. 15 (tehdejší muzejní kavárna). Mezi exponáty je rovněž zastoupeno i americké výtvarné umění 60. let (pop art, color field painting). Každé Út 12.30-13.30 se konají v aule (sál č.15 a) koncerty.
Vondelpark (Vondelův park, F 11), rozlehlý park mezi náměstími Leidseplein a Surinameplein. Nese jméno významného nizozemského básníka a dramatika Joost van den Vondel (1587-1679) (A 6, A 17).
Park byl založen r. 1865 ve stylu anglického parku, který představoval změnu proti do té doby oblíbeným francouzským parkům. V minulosti byl oázou klidu a vyhledávaným místem procházek. V 60. a 70. letech našeho století jej zabrali hippies a nyní - po zákazu stanování - je vyhledáván muzikanty a různými pouličními komedianty. Členitý terén, četná jezírka a lesíky. Je zde letní divadlo, čajovna (Ronde Blauwe Theehuis) a kavárna Vertigo na terase Filmového muzea. Nedaleké Byzantinum je moderní komplex luxusních bytů, kanceláří a obchodů (1991).
Nederlands Filmmuseum (Nizozemské muzeum filmu, F 12; Út-Pá 10.00-17.00) je na okraji Vondelparku v monumentálním pavilónu z 19. stol. Je v něm stálá expozice o dějinách filmu a jeho technickém vývoji. Muzeum nabízí každodenní představení, která zahrnují retrospektivu filmů od samých začátků až po současné premiéry. Knihovna muzea (Vondelstraat 69-71) obsahuje nejbohatší sbírku knih i výstřižků o filmu a filmových časopisů z Nizozemska.
Elektrische Museum Tramlijn-Trammuseum (Muzeum elektrické dráhy, Muzeum tramvají; F 14, Haarlemmermeerstation; červenec a srpen Út, St, Čt, So 13.00-16.00; duben-říjen Ne 10.00-18.00). Muzeum vzniklo z iniciativy skupiny nadšenců, kteří soustředili asi 60 historických tramvají z Amsterdamu, Den Haagu, Rotterdamu, Groningenu, Kasselu a Vídně. Některé z nich jsou o víkendech v provozu na trati Haarlemmermeerstation - Amsterdamse Bos (viz G 1) - Amstelveen v 20 min. intervalech v uvedených termínech. Poslední tramvaj vyjíždí v 18.00.

V kategorii: muzea, místopis | Žádný komentář

Museumwerf ‘t Kromhout (Muzeum loděnice Kromhout, E 20; Po-Pá 10.00-16.00), patří k nejstarším v Amsterdamu a byla první loděnicí, v níž se při stavbě lodí začalo používat místo dřeva železo. Již koncem r. 1890 byla loděnice zastřešena; dodnes se zachovaly a jsou provozuschopné první parní stroje, používané při stavbě lodí (navijáky, rumpály). K vidění jsou unikátní lodní stroje a motory, mj. i legendární Kromhout 12 HP na naftový pohon. V bývalé projekční místnosti je promítán diafilm o historii loděnice.
F LEIDENSKÉ A MUZEJNÍ NÁMĚSTÍ
Leidseplein (Leidenské náměstí, F 1). Nachází se v místech, kde kdysi stávala jihozápadní městská brána. Význam jednoho z kulturních center města získalo již v 18. stol. stavbou divadla, která byla r. 1894 nahražena novou budovou v novorenesančním slohu (architekt J. L. Springer).
Po desetiletí je Stadsschouwburg (Městské divadlo, F 2,) první scénou Amsterdamu. Dnes náměstí patří do širšího centra města (až k Singelgrachtu) a je jedním z center kulturního i společenského života.
Náměstí dominuje American Hotel (F 3) s proslulou kavárnou, postavený zač. 20. stol. ve stylu art-nouveau (W. Kromhout). Je to luxusní a vyhledávaný hotel, v jehož bezprostřední blízkosti je množství kin, barů, diskoték, vináren a nočních klubů.
Milovníky popu, rocku a blues je navštěvován od 60. let našeho století černě natřený kostel z 19. stol, ve Weteringschans 6-8, který dostal jméno “Paradiso” (F 4).
Další atraktivitou především mládeže je Melkweg (F5, Lijnbaansgracht 234a) - Mléčná dráha, zábavní středisko, které vzniklo v přestavěné bývalé továrně z 60. let. Kino, hudební produkce, možnost nákupu lehkých drog, čajovna, kavárna a prodejna knih “Labyrinth”. Od večera je komplex přístupný pouze přes železný zvedací most za budovou divadla, přes den z Marnixstraat 405).
Museumplein (Muzejní náměstí, F 6) je na severovýchodě u Singelgrachtu vymezeno impozantní budovou Rijksmusea (F a na jihozápadě budovou Concertgebouw (F 7), z r. 1888, v níž sídlí světově proslulý Koninklijk Concertgebouw Orkest. Každou středu od 12.30 se zde konají koncerty (Lunchconcert).
Osou rozlehlého náměstí je Museumstraat. Prostorné náměstí se dotvářelo v 2. pol. 19. stol. spolu s okolím nedalekého Vondelparku. Tato část města vznikla za hranicí četných grachtů, jež určovaly vymezený prostor a brzy se stala vyhledávaným místem k bydlení pro blízkost četné zeleně. Muzejní náměstí dotváří Stedelijk Muzeum (F 10) a Van Gogh Museum (F 9).
Rijksmuseum (Státní muzeum, F 8; Út-So: 10.00-17.00, Ne a svátky: 13.00-17.00. Základ sbírek položil r. 1808 král Ludvík Napoleon po vzoru pařížského Louvru. Původně byly umístěny v Královském paláci (A 15) na náměstí Dam. Brzy však byly tak početné, že jim nestačil ani Trippenhuis (D 9), kam byly přemístěny r. 1815 a musely tam vydržet do r. 1885, kdy zahájilo provoz současné Rijksmuseum.
Stavbou reprezentativní budovy muzea v blízkosti parku Vondel (F11) byl pověřen tehdejší významný architekt P. J. H. Cuypers (1827-1921), který na projektu pracoval od r. 1876. Masivní stavba v novogotickém slohu s prvky holandské renesance vyvolala bouřlivou polemiku a i tehdejší král Vilém III. patřil k jejím zásadním odpůrcům a do tohota “kláštera”, jak ji nazval, odmítl vkročit. Od otevření muzea v r. 1885 se sbírky nadále rozšiřovaly a již v r. 1915 si vynutily první dostavbu.
V současné době muzeum soustřeďuje největší umělecké sbírky v Nizozemsku a je řazeno mezi nejvýznamnější muzea na světě. Unikátní jsou především holandští mistři 15.-17. stol. (F.Hals, J. van Ruisdael, J. Steen, Vermeer van Delft a Rembrandt, zastoupený 22 plátny, manýristé, L. v. Leyden, S. Jans) aj. U pokladny je k dispozici vícejazyčný orientační plánek muzea.
Expozice obsahuje:
Suterén: Asijské umění (Indonésie, Japonsko, Čína, Indie); Sochařství a užité umění; Sklo, evropský porcelán, textil, nizozemský porcelán, empír, Art nouveau;
Přízemí: Dějiny Nizozemska; Litografie a kresby; Malířství 18. a 19. stol. včetně haagské školy; Sochařství a užité umění včetně amsterdamské školy; Islám, Míšeňský porcelán, stříbro, miniaturizace interiérů;
1. patro: Malířství 15.-17. stol. (holandští mistři, zahraniční školy); Sochařství a užité umění 15.-17. stol. včetně světoznámého delftského porcelánu a keramiky.
V přízemí je restaurace, v 1. patře filmový sál a prodejna s uměleckými pohlednicemi, diapozitivy, reprodukcemi, plakáty a knihami.
Rijksmuseum Vincent van Gogh (Muzeum Vincenta van Gogha, F 9, Paulus Potterstraat 7; Út-So 10.00-17.00, Ne a svátky 13.00-17.00), umístěno v moderní budově nizozemského architekta G. Rietvelda, člena skupiny De Stijl.
Soustřeďuje vůbec největší sbírku prací V. v. Gogha (na 200 obrazů a 600 kreseb), které povětšině pocházejí z pozůstalosti malířova synovce. Muzeum bylo otevřeno r. 1973 a vrchol návštěvnosti zaznamenalo r. 1990 při příležitosti 100. výročí malířova úmrtí. Moderní interiér budovy s dostatkem světla a prostoru je vhodným ráncem vystavovaných děl. V přízemí jsou díla z l. 1880-87 (pobyt v Brabantu a Paříži); v 1. patře jsou chronologicky uspořádány práce z posledních 3 let van Goghova života (1887-90), která strávil v jižní Francii a kdy s postupujícími příznaky duševní nemoci narůstala jeho posedlost malovat. Druhé patro je věnováno sbírce japonské grafiky bratrů Thea a Vincenta van Gogha; ve 3. patře jsou vystavena díla Goghových současníků (P. Gauguin, E. Bernard, Toulouse-Lautrec). Tato stálá expozice je průběžně doplňována o příležitostní výstavy, zaměřené především na přelom 19. a 20. stol.

V kategorii: muzea, místopis | Žádný komentář

Starý přístav
Schreierstoren (Věž nářků, E 12; roh Gelderskade a Prins Hendrikkade); věž z r. 1482 - podle legendy vděčí svému jménu za to, že se zde ženy rybářů a námořníků loučily s muži odplouvajícími na moře. Tato situace je také zobrazena na kamenném reliéfu z r. 1569, který byl na věži umístěn. Původ jména věže však bude zřejmě prostší: u věže se sbíhají 2 grachty pod ostrým úhlem (ve staré nizozemštině Schreye). Za zmínku stojí, že odtud vyplul r. 1609 Henry Hudson, který byl pověřen Východoindickou společností najít kratší cestu do Východní Indie. Dostal se do Severní Ameriky, kde je podle něho pojmenován Hudsonův záliv. I tuto skutečnost připomíná pamětní deska na věži.
Kraansluis (most s propustí, E 13), jehož jméno připomíná velký dřevěný lodní jeřáb, který zde v l. 1643-1841 nakládal na lodě ty nejtěžší předměty (děla, stěžně, mlýnské kameny, kotvy apod.).
De Zeevaarder (Mořeplavec, E 14, před Scheepvaarthuis); bronzová busta Prinse Hendrika (1820-79), který byl nejmladším synem krále Viléma II. Ve své době se přičinil o rozvoj mořeplavby, což bylo příčinou pojmenování “mořeplavec”.
Scheepvaarthuis (Dům lodní plavby, E 15), impozantní budova z r. 1916 projektovaná architekty “amsterdamské školy” (P. L. Kramer, De Klerk, J. v.d. Mey) pro šest amsterdamských rejdařských společností. Pestrá vnější výzdoba této správní budovy evokuje námořní tématiku s četnými detaily, včetně mořské flóry a fauny.
Oude Schans (Starý násep, E 16), zemní obranný val, položený r. 1516 na ochranu města. Přídomek “oude” (starý) získal poté, co byl v 17. stol. při rozšiřování města navršen další val, tzv. nový. Podél valu Oude Schans leží gracht téhož jména. Jeho výraznou dominantou je
Montelbaanstoren (věž M., E 17) byla postavena r. 1512 jako obranná na ochranu zdejších loděnic, které byly již za městskými hradbami. Poté, co ztratila svoji původní funkci, byla r. 1606 doplněna ozdobnou špicí od stavitele H. de Keysera. Po staletí se od této věže vydávali na malých škunerech na dalekou plavbu námořníci a rybáři, jejichž velké plachetnice nemohly kvůli mělkým vodám Zuiderzee připlout až do Amsterdamu a kotvily severně od Noord-Hollandu, u ostrova Texel.
Pakhuizen van de West-Indische Compagnie (Sklady Západoindické společnosti, E 18). Impozantní budovy skladů z l. 1641-42, které sloužily především zboží z Jižní a Střední Ameriky. Tato společnost bohatla z přepadů španělských lodí a deportací otroků do karibské oblasti.  Ulice Peperstraat byla nazvána podle pepře, který patřil mezi nejdůležitější dovážené zboží Východoindické společnosti z Východní Indie. Šlo o velmi žádané a drahé koření, které mělo vlastní dok v ulici Rapenburg.
Nederlands Scheepvaart Museum (Nizozemské námořní muzeum, E 19; Út-So 10.00-17.00, Ne a svátky 13.00-17.00; možnost parkování). Muzeum je svým rozsahem a bohatstvím sbírek řazeno mezi nejlepší svého druhu na světě. Od r. 1973 je umístěno v budově bývalé zbrojnice amsterdamské admirality z r. 1656.
Stálá expozice ve 30 sálech a dílčí příležitostné výstavy dokumentují vývoj plavby a lodní dopravy od dob Římanů na Rýně až po současný windsurfing. Ukázky lodí, asi 500 dokonalých lodních modelů, námořní mapy, globy, portréty admirálů, obrazy námořních bitev aj. podávají chronologický přehled bohaté námořní tradice Nizozemců. Dokumentují rozvoj obchodu, zámořské objevy a následnou kolonizaci. Návštěvníkům muzea je k dispozici restaurace a obchody (knihy, suvenýry a modely lodí).
Budova muzea je v centru tzv. Námořní čtvrtě (Nautisch Kwartier) s množstvím historicky cenných budov skladů obchodních společností ze 17. a 18. stol. Význam této čtvrti po přenesení přístavu do severního a severozápadního Amsterdamu (zač. 20. stol.) poklesl. Snahou vedení a správy města v posledních letech je, aby v místech, kde se kdysi soustřeďovaly obchodní a námořní aktivity starého Amsterdamu, byla postupně tato tradice a atmosféra obnovena. Počinem k tomu bylo v r. 1990 spuštění na vodu věrné kopie staré slavné lodě “Amsterdam”, která za bouře v lednu r. 1749 ztroskotala u jihoanglického břehu. V sobotu a v neděli je loď kotvící u muzea návštěvníkům zpřístupněna.

V kategorii: dějiny, místopis | Žádný komentář

Entrepotdok (komplex celních skladišť pro nevyclené zboží, E 7), největší komplex skladů v Evropě, které nesou jména nizozemských a belgických měst. Byly postaveny kolem r. 1827 pro uskladnění nevycleného zboží. Výsadou těchto skladů bylo, že zde uskladněné zboží bylo považováno za dosud neimportované a proto za něj nebyly požadovány žádné celní a dovozní poplatky. Cílem bylo podporovat tranzitní obchod. V posledních letech jsou z těchto skladů budovány bytové jednotky.
Amsterdam-Noord (Severní Amsterdam, E 8), čtvrť severně od Het IJ. Od historického jádra Amsterdamu byla dlouho značně izolována a proto si zachovala spíše charakter Severoholandské provincie (dřevěné, zelenobíle natřené domky podél starých hrází). Faktické připojení k vlastnímu velkoměstu umožnily až tunely pod Het IJ (IJtunnel a Coentunnel) a dokončení severní části městského dálničního okruhu Ringweg Noord (1989) a jeho napojení na ucelený amsterdamský vnější okruh (1991). Pravidelné spojení severní a jižní části města umožňují i 3 trajekty. Dva z nich (Buiksloterwegveer=Pont naar Tolhuis a Adelaarwegveer) mají nástupní mola (č. 8 a 9) přímo za budovou Centraal Station, třetí - Distelwegveer - severozápadně od Centraal Station z ul. Tasmanstraat.
V Severním Amsterdamu jsou kromě nových obytných čtvrtí i mnohé ekonomické aktivity spojené s provozem přístavu. Již r. 1919 sem byly přemístěny loděnice NSM z tzv. Východních ostrovů (E 6). Tuto čtvrť půlí Severoholandský průplav (E 2), který se svými propustěmi a předpřístavem pak zaúsťuje do Het IJ. V areálu parku Vliegenbos je umístěn stejnojmenný kemp (viz Ubytování).
Zandhoek (Písečné zákoutí, E 9), tři ostrovy severozápadně od Centraal Station s vyloučením dopravy. Realeneiland s řadou kupeckých domů, Prinseneiland s převahou skladů a Bickerseiland - kdysi majetek kupce Bickerse - leží na západ od Westerdok a dosud si zachovaly něco z atmosféry 17. stol. V posledních letech se však zde staví nové obytné domy, které nevhodně narušují původní ráz. Je zde patrná snaha využít každý volný prostor. Kdysi vyhledávané místo klidných procházek (dřevěné mosty, kotvící staré plachetnice a provoz malých loděnic ) je dnes spíše nesourodým staveništěm, jež působí dojmem určité bezkoncepčnosti.
IJ-tunnel (tunel pod Het IJ, E 10), silniční tunel pod zálivem Het IJ, spojující Severní Amsterdam s centrem města. Je dlouhý 2,5 km a byl zbudován v 60. letech 20. stol. pro lepší dopravní propojení a snížení izolace severní části města. Je to hlavní silniční tepna z Amsterdamu do severovýchodní části provincie Noord-Holland.
Ve východní části nábřeží IJtunnelkade (naproti Prins Hendrikkade 189) je Vereniging Museumhaven Amsterdam (Muzeum amsterdamského přístavu) se sbírkou říčních lodí ze začátku 19. stol. Návštěva je možná po předchozí domluvě na tel. č. 6269684.
Centraal Station - CS (Hlavní nádraží, E 11). Celý nádražní komplex leží na 3 ostrovech pro tento účel navršených, neboť záliv Het IJ býval v těchto místech podstatně širší.
Nádražní budova je převážně novogotická stavba od architekta P. J. H. Cuyperse, postavená v l. 1884-89. Je výraznou dominantou orientovanou impozantním průčelím k historickému jádru města. Proti její výstavbě byl kladen značný odpor, neboť odňala městu výhled na moře a přístav.
Náměstí před nádražím (Stationsplein) je největší amsterdamskou křižovatkou městské hromadné dopravy. Je zde rovněž turistické informační středisko (VVV), předprodej jízdenek MHD (GVB), molo pro okružní plavby a Museumboot, stanice Kanaalbus.
V souvislosti s plánovanými rozsáhlými územními změnami v poslední dekádě 20. stol. se i zde uskuteční četné změny. Uvažuje se o výstavbě podzemních garáží a autobusového nádraží. Spolu s MHD dojde i k proměně železničního nádraží a z oblasti CS se stane nejrušnější dopravní uzel v Nizozemsku s dvojnásobkem cestujících. Přibude nová trať Sever-Jih a rychlrodráha Východ-Západ při nábřeží Het IJ. Nádražní hala získá nové podlaží, o 2,7 m níže, než je stávající. Železniční koleje spolu s nástupišti by měly zůstat na svých místech, tj. ve výšce 6 m. Přístupové koridory by měly spojit centrum města s nábřežím Het IJ.
Severním východem (Uitgang Noord) ze stávající nádražní haly lze projít na De Ruyterkade na nábřeží Het IJ. Jsou zde četná přístavní mola a v pravidelných intervalech odsud odjíždějí 2 bezplatné trajektové linky (pontveer) do severní části města Amsterdam-Noord (viz Druhy MHD a jejich provoz a E 8).

V kategorii: místopis | Žádný komentář