Amsterdam

Oude Stadhuis (Stará radnice, A 11). Původně klasicistní budova admirality z r. 1660, do níž r. 1808 přesídlili městští radní poté, co museli Ludvíku Napoleonovi uvolnit dosavadní radnici na Damu, kterou změnil na Královský palác (A 15). Současný vzhled architektonického celku je výsledkem práce architektů amsterdamské školy z 20. let našeho století. Po probíhající rekonstrukci bude komplex využit ve sféře obchodu.
Spinhuis (Přádelna, A 12), z r. 1645, kde byla umístěna ženská polepšovna, v níž v rámci terapie ženy povinně spřádaly vlnu.
Waalse Kerk (Valonský kostel, A 13). Tato bývalá klášterní kaple na Walenplein (Valonské náměstí) připadla r. 1587 valonským protestantům, kteří se sem uchýlili z jižního Nizozemí, obsazeného Španěly. Později byl kostel propojen s ulicí Oude Hoogstraat a r. 1647 průchodem z Valonského náměstí.
A II. Nieuwe Zijde (Nová Strana)
Nalézá se západně od Oude Zijde mezi linií Damrak - Rokin a grachtem Singel. Má jiný vzhled než Stará Strana, neboť mnohé z grachtů, které ji původně protínaly, byly v průběhu 19. stol. zasypány a nahradily je ulice. Tím částečně ztratila na poetičnosti, ale stala se mnohem rušnější čtvrtí, jejíž tepnou je Kalverstraat (A 32).
Dam (Hráz, A 14), náměstí, které vzniklo v místě původního přehrazení řeky Amstel (C) ve 13. stol. a sloužilo původně jako překladiště, kde stávala i vážní budova. Po částečném zasypání přístavů Damrak a Rokin v 19. stol. z dopravních důvodů (zavedení koňské dráhy), byla voda Amstelu v celém tomto úseku svedena do podzemního tunelu. Pod dnešním Damem tedy nadále proudí řeka Amstel.
Náměstí se stalo centrem celého Amsterdamu. Je křižovatkou nejživějších dopravních tepen a nákupních ulic. K náměstí nerozlučně patří mládež, která zde s oblibou posedává a diskutuje. V 60. letech našeho století byl Dam místem, kde se vedle Spui (A 27) scházívali také provos revoltující proti společnosti, později na ně navázali hippies, punks, skinheads a další. Spolu s turisty z celého světa nejraději posedávají na stupních Národního památníku obětem 2. světové války z r. 1956 (Nationaal Monument), (A 14 a) před Grandhotelem Krasnapolsky.
Koninklijk Paleis te Amsterdam (Amsterdamský královský palác, A 15; červen-srpen denně 12.30-16.00, celoročně St 14.00). Dnešní královský palác byl původně amsterdamskou radnicí. Její základní kámen byl položen v r. 1648, po ukončení španělské nadvlády. Tehdy byl Amsterdam nejvýznamnějším střediskem světového obchodu. Barokní impozantní stavba (architekt Jacob van Campen) spočívá na 13 659 dřevěných pilířích a je odrazem smělých plánů a vyhlídek prosperujícího města po ukončení 30-leté války.
Stavba patří mezi vrcholná díla raného baroka, který je odlehčen sochařskou výzdobou Artuse Quelliena z Antverp. Po 14 letech práce odvedl jedno z nejpozoruhodnějších sochařských děl 17. stol. Autory nejlepších malířských děl jsou žáci Rembrandta (F. Bol, G. Flinck) a J. Jordaens, Jacob de Witt aj. R. 1808 muselo měšťanstvo postoupit radnici Ludvíku Napoleonovi, který byl jmenován králem Holandska a ten ji dal přebudovat na královský palác. Z tohoto období pocházejí cenné soupravy empírového nábytku, hodiny a nádherné lustry. Přestože nizozemský král Vilém I. (vládl 1815-40) vrátil palác městské radě, nikdy již budova jako radnice nesloužila. Od r. 1936 je majetkem státu a jen občasně je využívána královskou rodinou.
S pomocí podrobného prospektu, který je zdarma k dispozici v 6 jazykových mutacích, lze uskutečnit individuelní prohlídku paláce. Představu o jeho vzhledu a okolí v době vzniku podává maketa centra starého Amsterdamu. Obrazy a sochy ze 17. stol. jsou v paláci umístěny na původních místech. Výzdobu sálů doplňují bohatě zdobené stropy a zajímavě řešené podlahy.
Z přístupných sálů v 1. patře je nejzajímavější Burgerzaal (Zasedací sál měšťanů), největší sál ve městě. Výzdoba odráží tehdejší znalosti o Zemi a jejím postavení ve vesmíru. Na mramorové podlaze jsou intarzie zemských polokoulí a severní oblohy. Bohatí amsterdamští měšťané zde “křižovali” svět stejně jako ve skutečnosti činili obchodníci a námořníci. V ostatních sálech probíhala soudní jednání (byl zde např. potvrzen i Rembrandtův úpadek), či svatební obřady, jiný sloužil pouze k vynesení rozsudku smrti či k předání odsouzeného městskému katovi a exekuce se uskutečnila v bezprostřední blízkosti na Damu. Prohlídku paláce je možno doplnit 20 min. promítáním diapozitivů s informacemi o historii budovy. V letních měsících bývá v paláci instalována výstava vztahující se k určitému vývojovému období královského paláce. Každoročně v říjnu zde bývají vystaveny nejlepší práce, zaslané Královské nadaci moderního umění.
Madame Tussaud’s Scenerama (A 16; denně 10.00-18.00), druhé největší muzeum voskových figur na světě (po Londýně), v provozu od r. 1970, od r. 1991 sem přemístěno z ul. Kalverstraat. Nová expozice, tzv. scenerama, používá nejmodernější techniku včetně zvuku a pohybu. Navozuje atmosféru Amsterdamu 17. stol., tzv. “zlatého století”, kterému v umění dominoval Rembrandt. Dále jsou zde voskové figuríny osobností Nizozemska 20. stol., např. královny Beatrix, světoznámé špionky Mata Hari, židovské dívky Anne Frank a některých zahraničních politiků a umělců.
Nieuwe Kerk (Nový kostel, A 17; Po-So 11.00-16.00 Ne 12.00-17.00, leden-únor zavřeno). Gotická stavba bez věže, jejíž nejstarší část - kůr - pochází z období kolem r. 1400 a chrámová loď z kamene a cihel ve tvaru kříže z 30. let 15. stol. Cenné varhany (1645), na nichž se autorsky spolupodíleli J. van Campen, A. Quellien a J.G. van Bronkhorst (vyobrazení ze života Davida). Pozoruhodná kazatelna (1645-64) ve slohu manýrismu.
Na místě bývalého hlavního oltáře je honosný náhrobek admirála M. A. de Ruytera (1607-76), který padl v námořní bitvě s Francouzi u Messiny a na severní straně náhrobek admirála J. van Galena (padl u Livorna). V kostele je pohřben i významný nizozemský básník J. van Vondel (1587-1679), viz A 6, F 11. Je zde i náhrobek Jan van Speycka (viz A 25), amsterdamského sirotka, který se hrdinsky zachoval během povstání v Jižním Nizozemí v r. 1831. Zapálil doutnák u sudu s prachem a vyhodil vlastní loď do vzduchu, než aby byl spolu s posádkou zajat. Kostel několikrát vyhořel (v l. 1421, 1452, 1645); je jedním z kostelů, který již neslouží církevním účelům, ale je kulturně společenským střediskem, včetně kavárny a prodejny knih. Pravidelně v neděli (16.00-17.00) se zde konají varhanní koncerty. Občas jsou v něm instalovány výstavy obrazů, fotografií (každoročně duben-květen World Press Photo Exhibition) aj. Od r. 1815 v tomto kostele probíhají korunovace; v r. 1980 zde byla korunována současná nizozemská královna Beatrix.
Při vnějších stěnách kostela mezi opěrnými pilíři a postranními kaplemi v ul. Gravenstraat (A 18) jsou dnes nejmenší obchůdky ve městě. Kdysi v těchto domcích byly uchovávány kostelní lavice a ohřívadla, v jiných bydleli kostelníci.

V kategorii: místopis