Amsterdam

PŘÍSTAVNÍ ČÁST
Díky své poloze se Amsterdam brzy stal důležitým článkem na obchodní cestě mezi Flandrami a Orientem. Nejprve byl přístav orientován hlavně na obilniny; v pol. 16. stol. ročně připlouvalo na 500 lodí naložených obilím. Po pádu Antverp (1585) Amsterdam rychle převzal úlohu nejdůležitějšího obchodního centra této oblasti. Byly to především potraviny a stavební materiál, které se v Amsterdamu skladovaly, často i úmyslně déle za účelem získání lepších prodejních cen. Tak vznikaly velké sklady (pakhuizen), jichž bylo koncem 18. stol. téměř tisíc. Založením nizozemské Východoindické společnosti (1602) získalo Nizozemsko výsadní právo obchodu v oblastech na východ od Mysu dobré naděje. V 17. stol. tak měli Holanďané loďstvo, jež měly Anglie, Skotsko a Francie dohromady. Tyto státy však dále nechtěly tolerovat sílící pozici Amsterdamu.
R. 1795 Francouzi obsadili Nizozemsko; r. 1799 Východoindická společnost zkrachovala, neboť anglické loďstvo, jež bylo ve válečném stavu s Napoleonem prakticky paralyzovalo námořní dopravu. Vyhlášením Napoleonova zákazu obchodovat s Anglií (1806) byl Amsterdam zcela odříznut od obchodu na moři. Zatímco ještě v r. 1805 připlulo do přístavu na 2 400 lodí, r. 1811 již ani jedna. Po porážce Napoleona a osvobození této oblasti (1813) dochází na čas k určitému oživení. Amsterdamský přístav však musí čelit novému problému: větší tonáž a hlubší ponor nových lodí nejsou vhodné pro okolní mělké vody a Amsterdam se pro ně stává hůře dostupným. Dočasné řešení poskytl Severoholandský průplav (zprovozněn 1825) a především pak průplav Severomořský (1876). Závěr 19. stol. tak pro Amsterdam znamenal opět období rozvoje a blahobytu. R. 1894 tu vzniká Nederlandse Schaapsbouwmaatschappij (NSM) - Nizozemská společnost pro stavbu lodí.
Začátkem 20. stol. však rychle získává na významu Rotterdam, který se stává tranzitním přístavem pro Německo. R. 1919 byly amsterdamské loděnice přemístěny do severní části - Amsterdam-Noord. Bylo to nezbytné, neboť vjezd u Oosterdok do Het IJ se stal příliš těsným pro stále větší lodě, které se zde stavěly. Hospodářská krize 30. let a poté německá okupace námořní dopravu a tím i význam amsterdamského přístavu téměř potlačily.
Po 2. světové válce však dochází k rychlému oživení; z trosek se zvedá bombardováním téměř zničený Rotterdam a i amsterdamský přístav usiluje o získání ztracených pozic. R. 1946 fúzuje NSM s Nederlandse Dokmaatschappij a vzniká tak největší svazek loděnic a doků v Nizozemsku. V námořní plavbě se však negativně odráží ztráta kolonií (Indonésie, později Západní Irian a Nizozemská Guayana; vedoucí postavení nizozemského námořního přístavu definitivně získává Rotterdam.
Průplavem Amsterdam-Rijnkanaal (1952) posiluje amsterdamský přístav svoji tranzitní funkci; přepravuje se zde hlavně ruda, dřevo, uhlí, ropa, obilniny. Jeho loděnice se r. 1975 stávají součástí koncernu RVS s 10-15 000 pracovních míst. S rozvojem tankerové dopravy se specializují na tankery do 225 tis. t - obrovské ocelové kolosy, které musí být položeny na vodu ve dvou kusech a zde teprve spojeny.
Těžiště amsterdamského přístavu bylo v posledních desetiletích přemístěno do západní části přístavní zóny (Havenswest), která leží v severozápadní části města při Severomořském průplavu. Do r. 1997 má mít tato oblast přímé dálniční spojení s letištěm Schiphol. Vzájemné propojení letiště a přístavu vytvoří předpoklady pro další mohutný rozvoj této přístavní zóny. Po r. 2000 by tu měly vzniknout 3 nové oblasti (15 tis. m2 zastavené plochy pro lehký průmysl, obchod, high-tech a provozní podniky a 150 ha nových stavebních pozemků).
V současné době je Amsterdam druhým největším přístavem v Nizozemsku (s obratem 28,7 mil. t zboží, 1989) a po Rotterdamu, Antverpách, Hamburku a Brémách pátým evropským přístavem.
Jednou za 5 let (naposledy v r. 1990) se v měsíci srpnu stává místem největší námořní slavnosti na světě - SAIL AMSTERDAM. Amsterdamský přístav je v té době cílem stovek plachetnic z celého světa. Jsou zastoupeny plachetnice všech typů včetně historických a cvičných. Po průjezdu propusťmi v IJmuidenu (v. t. G 10) připlouvají lodě Severomořským průplavem do amsterdamského přístavu, kde kotví v jeho historické části v zálivu Het IJ. Několikadenní slavnost se těší obrovskému zájmu statisíců návštěvníků a je doprovázena řadou atrakcí nejen na vodě (vítání připlouvajících lodí dělovými salvami, slavnostní ohňostroj, závody všeho druhu včetně amatérských recesistických plavidel), ale i v kulturních zařízeních. Celé město tímto svátkem žije. Vyvrcholením je slavnostní přehlídka a seskupení historických plachetnic v zálivu Het IJ na počest admirála.

V kategorii: místopis