18. 5. 2009
<!– /* Font Definitions */ @font-face {font-family:”Cambria Math”; panose-1:2 4 5 3 5 4 6 3 2 4; mso-font-charset:1; mso-generic-font-family:roman; mso-font-format:other; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:0 0 0 0 0 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-unhide:no; mso-style-qformat:yes; mso-style-parent:”"; margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:10.0pt; font-family:”Times New Roman”,”serif”; mso-fareast-font-family:”Times New Roman”;} .MsoChpDefault {mso-style-type:export-only; mso-default-props:yes; font-size:10.0pt; mso-ansi-font-size:10.0pt; mso-bidi-font-size:10.0pt;} @page Section1 {size:612.0pt 792.0pt; margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt; mso-header-margin:35.4pt; mso-footer-margin:35.4pt; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} –>
KEUKENHOF (G 7), květinový park v městečku Lisse 30 km jihozápadně od Amsterdamu, v centru oblasti květinových polí mezi Haarlemem a Leidenem. V překrásném prostředí na ploše 28 ha je každoročně vysázeno 6 - 7 miliónů jarních cibulovin, uspořádaných do barevně a architektonicky působivých seskupení různých druhů květin.
Park Keukenhof, založený v r. 1950 v sousedství stejnojmenného zámečku ze 17. stol., je největším květinovým parkem na světě. V jarních měsících patří k nejnavštěvovanějším cílům zahraničních návštěvníků v Nizozemsku. Působivá přehlídka květin pod širým nebem se koná v období od konce března do května. Květiny jsou po celou dobu dle potřeby obměňovány, průběžně jsou dosazovány pozdnější druhy; poslední týden je zaměřen převážně na lilie. Vstupné (NLG 12,50, děti 4-12 let 5,-) se zdá vysoké. ale nemělo by nikoho odradit od jedinečné podívané. Od r. 1985 je v Lisse Museum voor de Bloembollenstreek (Muzeum oblasti cibulových květin), zaměřené na detailní poznání a propagaci tohoto kraje.
HAARLEM (G 8), správní středisko provincie Noord-Holland, 23 km západně od Amsterdamu, 149 500 obyv.; vlakem z Centraal Station (15 min.).
Město na říčce Spaarne si zachovalo hodně z atmosféry 17. stol. a stojí za celodenní prohlídku. Leží v úrodné rovině 7 km od pobřeží a je nazýváno městem květin. Výchozí místo prohlídek okolních květinových polí. V 2. pol. dubna každoročně z města vyjíždí květinový průvod, který směřuje do Lisse.
Haarlem byl založen v 8.- 9. stol., v pol. 13. stol. získal městská práva, ve 14. stol. byl opevněn. Dočasně byl sídlem holandských hrabat. V r. 1572-73 byl obléhán Španěly a značně poškozen. Následovaly rozsáhlé popravy místního obyvatelstva. V 17. stol. příliv obyvatel z Flander a francouzských hugenotů dopomohl k rozkvětu města (výroba sukna, pěstování tulipánů a později i hyacintů, obchod s cibulemi).
V l. 1591-1666 zde žil a maloval Frans Hals, vůdčí osobnost tzv. haarlemské školy v malířství. Rodák z Antverp, který jako 11-letý prošel do Haarlemu a zde také zemřel. Hlavními pamětihodnostmi města jsou: Frans Halsmuseum (Muzeum Franse Halse, Groot Heiligland 62, Po-So 11.00-17.00, Ne a svátky 13.00-17.00). Obrazová galerie mistrů haarlemské školy, z nichž nejvíce se proslavil F. Hals, Cornelis C. van Haarlem a Hendrick C. Vroom. Umístěna v nádherném čtyřbokém komplexu bývalého starobince z r. 1608 (Lieven de Key). Mezi skvosty patří 8 skupinových portrétů od F. Halse (1580-1666), na nichž lze pozorovat zrání jedinečného malířského talentu. Půvabné interiéry muzea ze 17. stol. harmonizují s uměleckými díly té doby. Součástí muzejních sbírek je i středověká lékárna, expozice uměleckých řemesel a počátků knihtisku.
Haarlemský rodák, zvonař L. J. Coster totiž soupeří s Gutenbergem o prvenství ve vynálezu knihtisku a dodnes nebyl tento spor vyřešen. Jeho pomník je umístěn před Grote of Sint Bavokerk (Kostel sv. Bavona); mohutný pozdně gotický kostel (1400-1519) u Grote Markt (Velké tržiště). Toto bývalé tržiště, na němž ve středověku probíhaly turnaje, je považováno za jedno z nejkrásnějších náměstí v Nizozemsku.
Chrámová loď kostela je 125 m dlouhá, věž se zvonkohrou 80 m vysoká. Kostel přístupný denně kromě neděle (vstupné) 10.00-16.00. Jeho chloubou jsou údajně největší varhany na světě (Ch. Müller 1738) o 4 295 píšťalách, na něž hrál mj. i Händel, Mozart, Liszt aj. Každoročně v 1. pol. července se zde koná soutěž ve varhanní improvizaci.
Při úpatí kostela bylo kdysi přistaveno 37 malých obchůdků, které kostel pronajímal prodejcům a řemeslníkům. Zisk mu plynul i z Vishal (Rybárna), přistavěné k severní straně kostela r. 1603. Pozor - kostel nezaměňovat s Kathedrale Basiliek St. Bavo (Bazilika sv. Bavona), která je v Leidsevaart na jihozápadním okraji města.
Na západní straně Grote Markt je Stadhuis (Radnice), gotickorenesanční stavba ze 14.- 17. stol., kdy byla rozšířena. Pozdně gotická štíhlá věž, okenní malby a cenné gobelíny, pozoruhodný krb (L. de Key 1620). Od téhož autora je i Vleeshal (Tržnice masem), která byla postavena v letech 1602-03 na jižní straně náměstí a patří mezi nejkrásnější renesanční stavby v Nizozemsku. Dnes slouží expozici moderního umění.
Naproti ní je Hoofdwacht (Hlavní strážnice), dokončená r. 1650 v klasicistním slohu. Pozornost zasluhuje i Teylers Museum, Spaarne 16 (Út-So 10.00-17.00, Ne a svátky 13.00-17.00). Pojmenováno podle svého zakladatele je vůbec nejstarším nizozemským muzeem (1778). Pozoruhodná temná budova s kruhovou halou a novoklasicistní oválnou místností soustřeďuje vedle hodnotných sbírek kreseb Rafaela, Michelangela, Lorraina i díla nizozemské romantické školy a několika impresionistů (Breitner, Israels a Weissenbruch). Mezi nejstarší původní exponáty patří i zajímavé vědecké přístroje z 18. stol. a sbírky zkamenělin a minerálů. Muzeum vědomě nezavedlo umělé osvětlení, aby neporušilo původní atmosféru prostředí. Proto v zimních měsících (říjen-únor) se zavírá již v 16.00.
Kolorit města dotvářejí tzv. hofjes (dvorky), kterých se zde zachovalo přes 20. Jsou to obytné celky ze samostatných domků, postavených do čtverce či obdélníka, které vymezují vnitřní dvorek jako místo klidu, pohody a zeleně. Tyto hofjes vznikaly nadacemi dárců, jejichž jméno po většině nesou a sloužily jako starobince či chudobince.
Za zmínku stojí i Gasthuishuisjes (nemocniční domky), postavené kolem r. 1610 naproti Muzea F. Halse. Dvanáct identických domů se stupňovým štítem bývalo součástí nemocnice sv. Alžběty. Nedaleko od Grote St. Bavokerk bývala nemocnice St. Barbaragasthuis (Jansstraat 54), dokončená r. 1624. Její nádherný portál s barevným reliéfem interiéru nemocnice 17. stol. a domovním znamením je jedinečnou ukázkou průčelí budovy z 1. pol. 17. stol.
Historické centrum města má řadu dalších pozoruhodných staveb. (Waag - Vážní budova 1598; Dům střeleckého cechu; Biskupské muzeum - středověké církevní umění; Amsterdamse Poort - městská brána z 15. stol.) aj.
Město nabízí vyhlídkové okružní plavby (Rondvaart) - stanoviště na říčce Spaarne, naproti Teylers Museum.
V kategorii: rady a tipy | Žádný komentář